Krmení psa
 

KRMENÍ A OŠETŘOVÁNÍ ODSTAVENÝCH ŠTĚNAT

 

Byla-li štěňata správně přikrmována, nedělá jejích odstavení žádné potíže. Je jen třeba úměrně zvyšovat dávky krmiva tak, aby odpovídaly intenzitě jejich růstu. Ta, která mají možnost volného pohybu, budou mít i vyšší spotřebu krmiva než odchovaná v bytě.

Od 2 do 3 měsíců krmíme štěně pětkrát denně, po třech měsících čtyřikrát denně. V 6 měsících přecházíme na krmení třikrát denně a ročního psa krmíme dvakrát denně. Dávky krmiva regulujeme podle kondice. Přitom se držíme zásady, že je lépe krmit méně, ale kvalitně. Na druhé straně je nutné udržovat správnou kondici štěněte pohybem, nikoliv dietou. Zbytky jídel nedáváme štěněti nikdy u stolu při jídle, ale pouze v době krmení jinak je naučíme loudit. Zvláště nebezpečný pro zdravý růst štěněte je nedostatek minerálních látek, zejména fosforečnanu vápenatého a fluoru. Pro urychlené usazováni minerálních látek v kostech jsou především nutné vitaminy D a C, proto jich musí být v krmivu dostatek. Ke zlepšení trávení můžeme do krmiva přidat několik kapek citrónové šťávy nebo kyselé zelí. Protože se minerální soli intenzivněji usazují v místech silnějšího prokrvení, je nutný dostatečný pohyb. Krmení a pohyb urychlují nebo zpomalují nejen růst organismu štěněte jako celku, ale i jednotlivých částí těla. Rovněž dostatek spánku má značný vliv na růst, protože při klidném, hlubokém spánku se z hypofýzy do krve vlévá růstový hormon. Nedostatek krmiva do 2 měsíců a od 4 do 6 měsíců zpomaluje růst do výšky. Pokračuje-li nedostatek ve výživě od 2do 4měsíců, odráží se nepříznivě ve vývoji hrudníku. Rovněž intenzívni růst do délky v době mezi 5 až 7 měsícem je možné ovlivnit krmením. Nejlepší poznatky o růstu štěněte získáme vážením. Vezmeme-li u středně velikých psů za základ váhu štěněte při narození, tak za prvý měsíc se váha zvýší v průměru 8krát, druhý měsíc 15krát, třetí měsíc 23krát, čtvrtý měsíc 30krát, pátý měsíc 38krát a šestý měsíc 47krát. Za dobu od 6 do 12 měsíců se váha štěněte zvýší v průměru o 24 % až 27 %. Výška štěněte od 2 do 6 měsíců se zvýší 2krát až 2,5krát a od 6do 10měsicůo 10% až 12 %.

Růst psů se ve stáři jednoho roku většinou zastavuje, velká plemena mohou ještě nepatrně vyrůst. Proces vývoje jednotlivých části těla tak pokračuje až do stáří 2 až 2,5 roku. Pokud se nepodaří ovlivnit růst štěněte do 6 až 7 měsíců, jíž se to dále nepodaří. Musíme vzít v úvahu, že feny dospívají dříve. Uši u štěněte dorůstají do normálních rozměrů mezi 6 až 7. měsícem, zatímco ostatní části těla ještě rostou. Proto se zdají příliš velké. V případě, že se mu nepostaví do 4 měsíců (u plemen, kterým mají stát), je nutné v krmivu maximálně snížit rostlinné produkty a zvýšit dávky masa, telecích kostí, minerálních solí a vitamínů A a D a prodloužit vycházky. V mnoha případech se ukázalo účinným masírování uší 20 až 30 minut denně a jejich podlepování leukoplastí, nebo slepení do kornoutu. Pokud stojí a při výměně zubů klesnou, zvýšíme dávky vápníku, fosforu a vitamínu D. Velmi častou příčinou nedostatečného růstu jsou střevní paraziti. Proto štěně pravidelně odčervujeme.

Pro další jeho život je důležitý vývoj nervové soustavy a v závislosti na ní i jeho psychiky. Štěně se rodí s konečným počtem nervových buněk. Prostředí má vliv pouze na jejich velikost. V prvních dnech života jsou vyvinuty pouze vrozené vlohy pohybové a potravové. Na teplo reaguje od 5. až 6. dne. V době od narození do 19. až 21. dne života potřebuje štěně především dostatek hodnotného krmiva, sucho, teplo, klid a masáž, kterou mu poskytuje fena olizováním. V této době na rozvoj smyslů nemá prostředí žádný vliv. V začátku 4. týdne života již relativně dobře slyší, vidí a cítí. Tak začíná svými smysly vnímat okolní prostředí. Ve 4. týdnu je má chovatel začít brát do ruky a hrát si s ním. Odloučíme-li nyní štěně od feny, vzniká jeho maximální závislost na člověku, na druhé straně však i nezájem o ostatní psy. Podle Lorenze Konráda toto odloučení vede až k potlačení pohlavního pudu. Ze štěněte vyrůstá zvíře, které se s ostatními psy pere. Na vývoj nervové soustavy nepříznivě působí, vyrůstá-li štěně ve tmě. Stane se snadno lekavým a bázlivým. Od 5. týdne se jím má chovatel zabývat alespoň dvakrát denně po dobu 15 až 20 minut: hrát si s ním, přitom vyslovovat jeho jméno ve spojení s podáváním pamlsků a pohlazením. Rovněž začínáme hru s míčkem a lákání na uchopení hadru. V této době nesmíme nikdy štěněti ublížit, ani proti němu použít násilí, i když udělá loužičku. Všechno, co se štěně naučí, urychluje jeho další výchovu a umožňuje úspěšný výcvik. V 6. až 7. týdnu opakujeme to, co jsme v 5. týdnu začali. V 7. týdnu u štěněte končí vývoj mozku a nervů. Chovatel by si měl uvědomit, že převážně na něm záleží, jaké předpoklady pro výcvik u štěněte vytvoří. To, co v této době zanedbá, se pak velmi těžko v povaze psa napravuje. Ponecháme-li štěně samo sobě, učí se od feny a druhých štěňat. To pak ztěžuje výcvik. V této době by měl mít nový majitel již štěně vybráno a pokud je to možné, co nejvíce by se mu měl věnovat. Ve stáří 6 až 7 týdnů je odebíráme od feny.

 

Co musí obsahovat psí potrava

 

Bílkoviny jsou nejdůležitější složkou potravy. Jejím hlavním nositelem je zvířecí svalovina; na bílkoviny nejbohatší je hovězí maso. Zda podáváte maso syrové nebo vařené není po stránce výživově fyziologické podstatné: pes v každém případě získá bílkoviny a tuky, které jsou v mase obsaženy.

Obavě, že by maso mohlo být nakaženo tasemnicí, svalovcem nebo salmonelou, předcházejte tím, že maso zakoupíte v obchodě, který odebírá zboží po veterinární kontrole. Pokud krmíte svého psa vařeným hovězím masem, dbejte na to, abyste vitaminy, které se v průběhu vaření zcela nebo částečně zničí, nahradili vitaminovými preparáty (dávkování určí veterinář). Vepřové maso byste měli vařit bezpodmínečně - především starší prasata mohou být nositelem virové infekce, která je pro psy smrtelná (tzv. Aujeszkého nemoc). U prasete tato nemoc probíhá často bez symptomů, a proto není rozpoznána.

Z vnitřností můžete podávat dršťky a žaludky: syrové nebo vařené, nečištěné a drobně nakrájené. Zelené části (vitaminy) v záhybech drštek jsou pro psa cenné.

 

Desetitýdenní štěňata německého ovčáka.

 V tomto věku jsou již rozdíly nejen ve vzhledu, ale i charakteru a chování zcela patrné. Syrová játra, která obsahují téměř všechny vitaminy ve vysoké koncentraci, včetně krvetvorných látek, by měla být podávána pouze příležitostně; játra a ledviny jsou totiž detoxikačními orgány, ve kterých se shromažďují škodlivé látky, zejména olovo a kadmium, často ve vysokých dávkách. Srdce obsahuje velice cennou svalovou bílkovinu; uvařené a drobně nakrájené se hodí především pro štěňata a mladé psy. Drůbeží maso je lehce stravitelné a výživné, a proto se zvlášť hodí pro nemocné a psy v rekonvalescenci. Podává se vařené a zbavené všech kostí.

Tuky jsou zpravidla vydatně obsaženy v mase.

Uhlovodany jako škrob a buničina (ovesné vločky, rýže, kukuřičný šrot) by neměly ve skladbě potravy chybět. Pražením nebo vařením se stávají pro psa stravitelné.

Vitaminy, ač životně důležité, musí být ve stravě zastoupeny jen v omezeném rozsahu. Rozhodujícím způsobem ovlivňují růst, látkovou výměnu a plodnost. Dávkování ­příliš málo je právě tak škodlivé jako příliš mnoho - není obtížné; do vámi připravované stravy přidávejte vitaminové preparáty podle rady veterináře. Sušené droždí a rybí tuk, syrová strouhaná jablka, syrová strouhaná mrkev, drobně nasekané zelené bylinky, jako petržel, pampeliška, řeřicha, jsou vynikajícím zdrojem vitaminů. Přikrmování stopovými prvky není nutné; tyto prvky -železo, měď, mangan, kobalt, zinek, jód, bór, molybden -jsou v dostatečné míře zastoupeny ve všech součástech potravy.

Minerální látky, především vápník a fosfor, potřebují pro výstavbu kostí především štěňata a mladí psi. V měkkých telecích kostech, chrupavkách a měkkých žebrech jsou tyto soli dostatečně obsaženy. Mohou být také podávány ve formě vápníkových tablet, dávkování musí vždy určit zvěrolékař, protože předávkování škodí. Čas od času přidejte do potravy na špičku nože kuchyňskou sůl, ta je v malém množství potřebná pro tvorbu žaludečních šťáv a pro činnost nervů.

Chcete-li pro svého ovčáka připravovat potravu sami, míchejte jednotlivé složky v následujícím poměru: pro dospělé psy okolo 50 % bílkovin, 40 % uhlohydrátů a 5, nejvýše 10 % tuků; pro mladé psy až 70 % bílkovin, 25 až 30 % uhlohydrátů a 5, nejvýše 10 % tuků. (Procentuální údaje jsou pouze orientační.) Minerální soli a vitaminy přidávejte podle pokynů zvěrolékaře.

 

Hotové krmivo

Je-li pro vás vypočítávání dávek a příprava čerstvého krmiva časově náročné, měli byste svému psovi podávat stravu hotovou, jejíž kvalita podléhá přísné kontrole podle zákona o potravinách; k tomu přidávejte zeleninu a sekané bylinky. K dispozici jsou čtyři různé druhy hotové potravy:

Krmivo v konzervách je plnohodnotnou potravou a obsahuje všechny sytící

a stavební látky, které váš pes potřebuje. Sestává ze směsi svaloviny, žaludků, srdce, jater, jazyků, ječmene, kukuřice, vitaminů a minerálních látek. Můžete volit mezi krmivem obsahujícím uhlohydráty, nebo bez uhlohydrátů, ke kterému přidáte asi třetinu vařených psích vloček, vařené rýže nebo kukuřičný šrot.

Polovlhké krmivo je rovněž plnohodnotné, obsahuje asi 25 % vlhkosti, leží tedy mezi konzervovaným a suchým krmivem. Je podstatně energeticky bohatší než krmivo v konzervách. Potřeba tekutin u psa je kryta obsahem vody v krmivu a pitnou vodou. Proto musí být čerstvá voda vždy připravena v dostatečné míře.

Polosuché nebo suché krmivo (granulované) se podobá složením krmivu v konzervách -obsahuje ale podstatně méně vody a je energeticky vydatnější. Obsah vody v těchto krmivech je nejvýše 10 až 20 %.

Abych vám ulehčil výpočet denních dávek, nabízím následující přehled. Jednotlivá krmiva v průměru obsahují:

100 g krmiva v konzervě -380 kJ/90 kcal

100 g polovlhkého krmiva -1350 kJ/320 kcal

100 g suchého krmiva -1550 kJ/370 kcal.

 Než hotové krmivo použijete, pečlivě si pročtěte přiložený návod. Najdete zde tabulky a ostatní potřebné pokyny.

 

Výživa štěněte

V prvních měsících života je váš pes ve fázi růstu a vývoje -právě v této době potřebuje vydatnou stravu, v poměru k tělesné hmotnosti dvakrát větší množství než dospělý pes!

Od 6. měsíce potřebuje psík již méně stavebních látek. U domestikovaných psů se však chuť nesnižuje se skutečnou potřebou -"žrací brzda" zanikla, a tak často pes při nadměrném přísunu potravy ztloustne.

Od 10. měsíce můžete svému ovčákovi podávat krmivo pro dospělé psy.

Asi dvě třetiny denní potravní dávky by měly být z konzervované plnohodnotné stravy pro štěňata nebo mletého masa hovězího a telecího nebo z nadrobno nakrájeného masa drůbežího. Zbývající třetina by se měla skládat z hrubých psích vloček (drobné vločky tvoří chuchvalce, které se lepí na patro), pokud možno bez suché zeleniny, nebo z vařené rýže či kukuřičného šrotu. Vše doplňujte syrovou zeleninou, jako je nasekaný špenát, nastrouhaná mrkev a celer, nadrobno nakrájená rajčata -denně 1 až 2 polévkové lžíce. Případně přidejte rozdrcené vitaminové tablety; v zimních měsících také kávovou lžičku rybího tuku nebo kapku přípravku proti křivici (měknutí kostí). Příležitostně se může podávat syrové vajíčko, sýr nebo tvaroh. Ovoce je bohaté na minerály a vitaminy; již štěňatům nabízejte jablka, hrušky a švestky, abyste je na to přivykli, později byste již asi neměli úspěch.

Denní rozvrh krmných dávek pro štěňata: ve stáří 8 týdnů až 6 měsíců dostává štěně své denní porce rozdělené nejprve do pěti dávek, potom do čtyřech. Poté je převedeno na jednu hlavní porci a dvě menší dávky krmiva za den.